Jednou z největších výhod Unity je možnost okamžitého playtestování vaší hry. Něco takového je, resp. snad ještě donedávna bylo, něco nevídaného. V C++, afaik, musíte vyhotovit build, až poté si můžete vyzkoušet, zda cihlička sletěla na správné koordináty, či zda přistála jen o pár milibodů vedle, což vede k nevyhnutelnému: hňátání dalšího a dalšího buildu a růst firemního šílenství, potažmo budgetu, jehož částka, která se "spálila" během výroby buildu, mohla být uplatněna na něčem užitečném - např. na občerstvení, které, jak známo, zvyšuje produktivitu práce.
Playtestování je zásadní součástí herně výrobního procesu, bez které by nebylo možné: předběžně odhalit bugy, vidět hru v pohybu ještě před vyhotovením buildu, a s tím spojené tunění obsahu k perfektnímu výsledku.
Jak takové playtestování v Unity funguje? V zásadě jde o uživatelsky příjemný proces, který sestává ze zmáčknutí jediného tlačítka nahoře, označeného šipečkou "Play". Unity je schopna hru okamžitě spustit, a nejen to: hru si můžete také zapauzovat a ve Scene okýnku prohlédnout celý herní level v jeho nehybné kráse (a po odpauzování v jeho hýbající se kráse) a pořádně prozkoumat, co a kde se dá dopilovat. V průběhu playtestování jde level měnit. Lze doplňovat modely, přesunovat je, a to i když hra není zapauzovaná, což se hodí třebas, když se postavička někde zasekne, či zda v průběhu hraní zjistíte, že jen o vlásek nepřeskočíte propast, čili "druhý břeh" myší přitáhnete a nepřerušovaně hrajete dál. Lépe už to udělat nešlo...
Trošku problémek se může dostavit, když po takovém vytunění levelu v průběhu playtestování tento playtest vypnete a vrátíte se do Scene okýnka (kde vizuálně přesunujete modely). Totiž, v Unity je to tak, že cokoli změníte během playtestování, tak se po vypnutí Playtestu vrátí zase do původního stavu, v jakém byla úroveň před jeho spuštěním. Průser. Párkrát se mi to už stalo, ale to asi každému uživateli, který se pokoušel v Unity něco udělat. Tohle se dá obejít, tak, že do scriptu napíšete řádek přikazující Unity nechat změny udělané po zmáčknutí Play. Není to ale dvakrát rozumné, protože mám takový dojem, že všechny poletující a jinak animující se prvky taktéž zůstanou na pozicích, v nichž se právě nalézají a to by žádný kodér jistě nechtěl.
Co se Androidího zařízení týče, playtestování na něm je podobná legrace, jako na jeho PC konkurentovi. Stačí si do mobilního zařízení stáhnout ovladač, přes který se dá playtestovat tak snadno, jako na PC, s tím, že obraz na Androidu zdá se trochu neostrý, což je cena za bleskovou rychlost zapnutí playtestu. Sledovat playtest ale můžete i na monitoru, nezvládnete-li se dlouze dívat na svůj rozostřený Android.
Potřebujete to v číslech? Spuštění playtestu trvá asi jednu sekundu. Vytvoření buildu asi půl minuty. Rozdíl, ač se to nemusí zdát, je obrovský, protože tlačítko Play stisknete v průběhu dělání hry asi milionkrát (nepočítáno).
zeal
Žádné komentáře:
Okomentovat